Dnes je třetí neděle v červnu – Den otců. Den, kdy si rodiny po celé zemi připomínají táty, dědečky a všechny muže, kteří jsou jim oporou. Jenže pro tisíce profesionálních řidičů to není den odpočinku u stolu s rodinou. Je to den jako každý jiný: ranní budíček dřív než svítání, nastartovaný motor a kilometry silnice před sebou.
Táta za volantem
Řidič autobusu nebo kamionu není jen zaměstnanec. Je to nejčastěji otec, partner, živitel rodiny. Člověk, který vstává ve čtyři ráno, aby ostatní mohli v sedm sedět v práci. Člověk, který na Vánoce jede do Německa nebo na Slovensko, zatímco jeho děti rozbalují dárky doma bez něj.
Každý kilometr, který najede, je zároveň kilometr od rodiny. A přesto to dělají – den co den, rok co rok.
340 hodin měsíčně. Tolik hodin průměrně stráví řidič autobusu v práci. Pro srovnání – ostatní zaměstnanci odpracují přibližně 160 hodin. Řidičům se přitom do pracovní doby ani mzdy nepočítá čekání mezi spoji.
Díky, že držíš svět v pohybu
Bez řidičů by se nezasobily obchody. Nezavezli by se pacienti do nemocnice. Děti by se nedostaly do školy. Zboží by nedorazilo na místo. Řidiči jsou páteří každodenního života – a přesto patří mezi nejméně oceňované profese v zemi.
Dnes jim chceme říct jedno jednoduché: Díky.
Díky, že vstáváte, když ostatní spí. Díky, že jedete dál, i když vás bolí záda a za oknem prší. Díky, že se vždy vracíte domů – byť pozdě a unavení. Díky, že to děláte i přesto, že stát, zaměstnavatelé i veřejnost vaši práci dlouhodobě podceňují.
Ať se vždy dostanete domů za svou rodinou
Kampaň Nedoceněná práce vznikla právě proto, aby se o situaci řidičů vědělo víc. Aby se začalo mluvit o reálných pracovních podmínkách, nezapočítané pracovní době, nevyplacených hodinách čekání a o tom, co to znamená trávit 340 hodin měsíčně v práci.
Ale dnes – právě dnes – chceme hlavně říct:
Přejeme vám krásný Den otců. Ať se vždy dostanete domů za svou rodinou. ♥