Kampaň #nedoceněnápráce shrnuje tři zásadní problémy, které řidiče autobusů trápí každý den. Nejde o výjimky – jde o systém.
Čekání se nepočítá
Řidič autobusu stráví v práci přes 4 000 hodin ročně. Z toho přes 160 hodin tvoří takzvané čekání mezi spoji – doba, kdy musí být přítomen a k dispozici, ale která se mu nezapočítává do pracovní doby ani do mzdy. Jako by neexistovala.
Směny nemají konec
Směna začíná ve 4:15. Autobus vyjíždí, jezdí, zastavuje, cestující nastupují a vystupují. Konec směny? Ve 21:10. Skoro 17 hodin od doby, kdy řidič vstane, do doby, kdy se vrátí domů. A zítra to samé.
Peníze dostaneš. Ale ne na výplatní pásce.
Mzda na výplatní pásce: 25 000 Kč. Hodnota čekání mezi spoji, která se do mzdy nezapočítává: přes 35 000 Kč. Více než polovina skutečné pracovní hodnoty se prostě neproplatí.
To není chyba konkrétního zaměstnavatele. Je to legislativa – nařízení vlády č. 589/2006 Sb., které tuto praxi umožňuje a legalizuje.